Úvod do dejepisu a pravek v pätnástich hodinách Copy

Několik let se hodně řešilo (a pravděpodobně to někdo stále řeší), jak potřebné jsou moderní dějiny, jak „správně“ učit moderní dějiny, vymyslely se nové učebnice, nové aplikace, výborná cvičení atd. Druhý úhel pohledu, na který se možná trochu zapomíná, je, jak (si) udělat prostor pro moderní dějiny, aby na ně byl dostatek času, aby studenti mohli vstřebat veškerý kontext dvacátého století, koukat na videa, poslouchat audionahrávky, rozebírat fotografie. A jelikož často padá (neoprávněná?) stížnost na to, že se rok probírá pravěk (apod.), tento příspěvek je o tom, jak zkrátit pravěk, moje materiály a prezentace nejdou úplně na „kost“, ale pokud by učitel chtěl, může pravěk probrat klidně za tři hodiny. Krom pravěku nabízím i shrnutí prvních hodin a úvod do dějepisu. Dohromady se jedná o pomalých patnáct hodin, kde (skoro) na každou hodinu je i aktivita.

Následující program vypadá tak, že vždy zobrazuje probírané téma hodiny, které odpovídá přiložené prezentaci, ale popis se zaměřuje spíše na cvičení, které v hodinách dělám se studenty. Důležitá je i poznámka, že těchto prvních patnáct hodin je i prvních patnáct hodin s novými studenty a to cvičení i reflektují, většinou jde o relativně jednoduchá cvičení, protože mě zajímá, jak jsou na tom studenti, jak přemýšlí, jak pracují.

V prezentaci se často nacházejí další „cvičení“, jedná se ale pouze o otázky, o kterých se společně v hodinách bavíme.

Rozpis hodin je reálný, proto nemám každou hodinu cvičení, ale také tam je prostor pro testy a přípravy na testy. Testy píšeme na začátku po kratších úsecích, studenti se nemusí tolik učit, mají dobré známky a snad je to tolik nestresuje (proto i na testy suše opakujeme, test i opakování vypadají velice podobně).

Program zmíněných patnácti hodin:

1. Seznámení se studenty.

Pravěk vždy začínáme probírat v šesté třídě nebo prvním ročníku střední školy, se studenty se neznáme, tak si vysvětlujeme, jak budou hodiny probíhat, seznamujeme se.

2. První hodina dějepisu.

Hodina, kterou jsem popisoval na blogu již dříve. Propojení nejmodernějších dějin a zároveň představení základních pojmů jakými jsou dějiny, minulost, historie a dějepis. Odkaz na metodiku najdete zde.

3. Prameny a práce s nimi.

Další hodina se zaměřuje na historické prameny a práci s nimi. Studenti se nejdříve zamýšlejí nad tím, k čemu nám vůbec dějepis (a dějiny) jsou. První reálné dějepisné cvičení nabízí klasická učebnice dějepisu pro šesté třídy (SPN), kde je obrázek kostry (naskenované používám i pro prváky na střední; lze určitě najít i jiný obrázek kostry). Úkol studentů je interpretovat nález kostry a zjistit co možná nejvíce. Muž? Žena? Jak daný člověk zemřel? Jaké měl asi postavení? Jaké měl povolání? Co lze vyčíst z předmětů v okolí, z nádob, z mincí? A tak dále.

4. Pomocné vědy historické.

Cvičené pro tuto hodinu patří ještě částečně k pramenům, ale nelze vše stihnout během jedné hodiny, proto, když si povídáme o tom, jak je nutné se starat o prameny, dávám studentům text o smrti Ladislava Pohrobka. Text je na konci tohoto příspěvku přiložený, lze použít otázky přiložené k textu, ale letos jsem dal cvičení bez otázek a nechal jsem studenty, aby sami přemýšleli, sami si pokládali otázky. Docházíme k mezipředmětovému vztahu s mediální výchovou, protože základní otázky jsou kdo, co, proč, jak a komu (viz Kovyho mediální ring). Článek se tváří, že Pohrobek se stal pohrobkem, protože ho Jiří z Poděbrad otrávil, aby se stal králem, jedná se o jednu z nejstarších fake news v našich dějinách. Až v druhé polovině dvacátého století se zjistilo, že Ladislav Pohrobek zemřel na vzácnou formu leukémie.

5. Periodizace dějin.

Téma je jasné, rozdělení dějin na jednotlivé epochy. Studentům po probrání pěti epoch zadávám, aby zkusili vymyslet šesté období. Mohlo začít už v minulosti, může začít i v budoucnosti. Samozřejmě si vysvětlujeme, že rozdělení dějin vzniká až zpětně, proto mohou studenti napsat, že šesté období už začalo. Období studenti také pojmenovávají. Pár návrhů přečteme. Poté zmíním konec studené války, globalizaci, internet nebo postmoderní dobu jako možné předěly. Na posledním slidu v prezentaci jsou obrázky dvou žen, které studenti ještě porovnávají, porovnávají jejich život, která co umí, která má život jednodušší, která je pravděpodobně spokojenější atd. Pointou pochopitelně je, že i když všichni lidé žili například v roce 2000, tak pár lidí žilo stále pravěkým způsobem životem (i když se jednalo samozřejmě jen o pár lidí; dnes tak žijí možná jako poslední Sentinelci na ostrově u Indie).

6. Úvod k pravěku.

Během této hodiny obvykle „suše“ (otázky a odpovědi na papírech, studenti vyplní, společně pak kontrolujeme) opakujeme na test, proto zde nemám cvičení. Ale jeden z možných zdrojů, s kterým lze pracovat tuto nebo následující hodinu po testu, je slavné video Billa Wurtze „History of the entirely world, I guess“. Jedná se, jak název napovídá, o video shrnující veškeré dějiny pod méně než dvacet minut. Hodně originální, hodně jiné, nemusí se určitě líbit všem, ale pro pestrost pustit čtyři až pět minut může být fajn (v případě mé výuky video vlastně ukazuje to, co po studentech chci – přehled, souvislosti, umět vše propojit). Video najdete zde.

7. Antropogeneze.

Zde píšeme test.

8. Život člověka v době kamenné.

Na konci „základu“ k době kamenné jsou dvě cvičení. První je hierarchie, kdy studenti mají řadit několik vynálezů a dovedností do žebříčku podle důležitosti (seznam je v prezentaci). Co je měřítkem, si samozřejmě může a má každý učitel zvolit sám, možností je několik: co vedlo k největší změně v životě, co bylo nejvíce užitečné. Každopádně to chce zdůraznit, aby se studenti vyhnuli presentismu, aby nehodnotili z našeho dnešního pohledu, ale z pohledu doby kamenné.

Druhým cvičením je sice spíš zábava, ale perfektně to ukáže, jestli studenti pochopili, o co v pravěku šlo. Jejich úkolem totiž je představit si a napsat, co by trendovalo za hashtagy na sociálních sítích, kdyby v pravěku tato technologie existovala. #Matriarchat #Venuše #ZaseHlad #OdJeskyněKJeskyni

9. Zemědělská revoluce.

Dalším již klasickým cvičení pro mě je, když zadávám studentům, aby se pokusili napsat co možná nejvíc výhod zemědělství v porovnání se „starým“ způsobem života před usazením (což znamená, že zase musí ukázat, že chápou dobu kamennou; jedná se především o zachycení změny a kontinuity).

10. Zemědělská revoluce.

Tuto hodinu zapojíme vždy víc kritické myšlení a studenti mají pro změnu psát nevýhody zemědělství, respektive usazeného způsobu života. Inspirováno knihou „Sapines: stručné dějiny lidstva“.

11. Kolonizace, nadprodukce, vznik dělby práce.

Již další klasikou a pro nové studenty určitým „testem“ je porovnat život člověka před a po usazení prostřednictvím metody „wheel of life“. Jedná se z mého pohledu poprvé o složitější aktivitu. Metodu jsem popisoval zde.

12. Doba bronzová.

Na programu opět opakování, příprava na test.

13. Doba železná.

Test. Po testu na chvíli oddychu jsem letos pouštěl příběh jediného známého člověka z pravěku, najdete zde.

14. Pravěk na území Čech.

Hodina začíná netradičním cvičením, které najdete v připojených materiálech. Jedná se o klasickou prezentaci v Powerpointu s netradičním obsahem – většinu tvoří fotografie z reálného pravěkého naleziště v Bylanech, jedná se o praktických „test“ (bez známek), kdy mají studenti spojit teorii z mého výkladu a aplikovat ji na fotografie. (Ne všechny fotografie jsou z Bylan; šlo mi o to ukázat i další detaily.)

15. Pravěk na území Čech.

Na konci pravěku zadávám studentům práci na myšlenkové mapě, kde je ústředním tématem pochopitelně pravěk. Zjišťuji si tím nejen znalosti pravěku, ale i jestli znají myšlenkovou mapy z dřívějšího působení na jiných školách či ročnících. Stejně tak zkouším na konci pravěku i Kahoot.

Materiály ke stažení najdete zde.

ZDROJ: https://tajnyucitel.wordpress.com/