Letos v září jsme se sešli s „novými“ studenty na dvouletém semináři společenských věd a stejně jako v předchozích letech jsem jim dal dvě možnosti. První je probírat maturitní otázky, druhá je studentská nominace a volba témat. K mému překvapení (už jsem si zvykl, že studenti volí bezpečnou jistotu přípravy na maturitní zkoušení) velká většina rozhodla pro druhou možnost. Téma, které mělo suverénně nejvíce hlasů, byla finanční gramotnost.
Materiály, které jsou zveřejněny v následujícím textu a které jsou ke stažení dostupné na jeho úplném konci, posloužily přibližně na sedm dvouhodinových seminářů (je tam i závěrečný test, hodnocení, zpětná vazba apod., takže reálně obsah zabírá méně času). Neslouží jako jeden jediný návod, jak „správně“ učit finanční gramotnost, ale spíš jako možná inspirace, kde si každý může vzít něco pro své potřeby, budu rád, když využijete i jen jedno cvičení z několika níže popsaných.
Materiály řeší několik základních otázek a témat:
– co je finanční gramotnost a proč je důležitá?
– Osobní rozpočet,
– banky a jejich produkty,
– investování,
– ekonomické krize,
– podnikání.
1. Studentům jsem na začátek pustil Obzor od Filipa Horkého z jeho časů práce pro Seznam zprávy, kdy představuje příběhy tři chudých lidí. I na jejich případě lze podle mě probrat, proč je téma důležité; v druhé části videa se nachází výzkumy, které nám opět mohou odpovědět, proč je finanční gramotnost důležitá. Samozřejmě je zde nutná sebereflexe učitele a vyhodnocení okolností, jestli něco podobného pouštět. Pro mé studenty, z nichž většina prostě je relativně privilegovaná (z pohledu většího měřítka), to byl výstřel do jiné bubliny. Podle mě jim je dobré ukázat, jak vypadá reálná chudoba a co řeší jiní lidé. Ale samozřejmě pro jinou skupinu studentů to musí každý zvážit sám.
2. Malé cvičení jsem dal studentům i při probírání osobního rozpočtu. Pochopitelně šlo o to, aby se pokusili rozvrhnout svou hypotetickou útratu do škatulek a navrhli, kolik procent by mělo jít do jednotlivých škatulek. Samozřejmě studenti ještě něco takového nepotřebují, ale i tak mi přijde cvičení užitečné, jen se o tom bavit, reflektovat, diskutovat. Jedná se spíš o brainstorming a studentské prekoncepty, protože už něco určitě vědí, slyšeli či viděli. V prezentaci je i návrh, jak by rozložení výdajů mohlo vypadat. Diskusi lze vést i nad screenem tweetu, který se týká spoření, šetření.
3. Další část prezentace už se zaobírá klasickým tématem – bankami a jejich produkty. Začínáme hodnocením kontokorentu (lze změnit na kreditní karty), studenti probírají výhody a nevýhody (podobná práce probíhá ve dvojicích, malý papír, pár minut na vlastní práci studentů, poté si společně sdělujeme, co studenti vymysleli a hodnotíme to; stejným nebo podobným způsobem probíhají i další práce v tomto bloku). Lze jen v krátkosti porovnávat kreditní karty, kontokorent a debetní karty.
4. Následně jde prezentaci spíš po teorii, která se týká různých druhů úvěrů. Další zastávkou je až video, v kterém se baví Vojta Žižka se Standou Hruškou („Standashow“) o investování do nemovitostí a hypotékách, kdy Žižka je pro hypotéky a má jich několik, zatímco Hruška je velmi proti. Studenti následně mohou opět diskutovat, zpracovat pro a proti. Dobré je si najít on-line hypotéku, nechat si vypočítat splátky apod. a ukázat to studentům, aby měli přehled o tom, co hypotéka reálně znamená pro život. Video najdete zde.
5. Přes exekuce, osobní bankrot a pojištění popojedeme k dalšímu cvičení, kterým je řešení, jaký je rozdíl mezi spořením a investicí. Po zjištění jsem dal studentům větší a časově náročnější cvičení, kterým bylo ve dvojici si najít hlavní bankovní produkty, napsat jejich vlastní vysvětlení a ke každému projektu opět napsat podle studentů hlavní pozitiva a negativa. Jednalo se o následující bankovní produkty: stavební spoření, spořící účet, termínovaný vklad, podílové fondy a penzijní připojištění. Studentům necháme na práci dvacet minut, klidně i více, pokud potřebují. Následně můžeme jet podle prezentace, probírat jednotlivé produkty, kdy studenti produkt vysvětlí, řeknou výhody a nevýhody a lze je zkontrolovat s prezentací, kde jsou produkty zpracované.
6. Další hodiny (či kdykoliv později) je užitečné jmenované produkty opět připomenout a nechat je studenty řadit podle vybraných měřítek a kritérií. Studenti sami si mohou kritéria vymyslet, přijít na ně sami, nebo můžeme zadat likviditu, výnos či rizikovost. Stačí zpracovat do jednoduché tabulky.
7. Podobně lze probírat i investování do akcií a dluhopisů. Téma pro studenty zajímavé, omezil jsem zápisky a probírali jsme reálně věci. V prezentaci jsou obrázky sloužící vysvětlení shortování akcií, „margin of safety“, ale například i co to je broker. Hlavní pointou je ale odpověď na otázky, co ovlivňuje ceny akcií a kdy akcie koupit. Cvičením je právě kvůli tomu příběh tří žen, které mají tři možné investiční strategie. Texty příběhů žen jsou velmi krátké, ale v angličtině.
8. Ekonomické krize nerozebírám do detailů prostřednictvím výkladu, ale nechám práci na studentech, jejich práci následně společně zhodnotíme. Jak na to? Pořad „Slavné dny“ přináší na dvě největší ekonomické krize (1929 a 2008) krátká videa. Obě videa jsem pustil a vždy po puštění mi je studenti krátce a jednoduše vysvětlili, přičemž cílem je kontrola, jestli studenti téma pochopili. Bez pochopení by těžko mohli dále pracovat. Po přehrání dvou videí a kontrole pochopení následuje hlavní část – studenti mají obě krize porovnat. Způsob práce záleží na vás, jednoduchým způsobem je klasická tabulka, pěknou cestu nabízí i Vennův diagram. Poslední fází je čtení studentských prací, jejich hodnocení, reflexe.
9. „Kapitola“ podnikání je zaměřeno na studenty, řešíme tedy především jak začít podnikat jako student. Nutností je projet formulář („Jednotný registrační formulář“). Podle mě nemá smysl formulář vážně vyplňovat, ale projet ho, jednotlivé části si společné vysvětlit, zkontrolovat, jestli studenti všemu rozumí, to je podle mě podstatné. Hlavním cvičením je porovnání zaměstnance a podnikatele – opět studenti pracují samostatně, udělají si tabulku, pak vše sdílíme, upravujeme, komentujeme, doplňujeme. Ještě koukáme na video o asynchronních příležitostech od Petra Máry.
10. K dispozici dávám i závěrečný test a opakování („suché“ opakování, protože látky je hodně, v plné verzi jsme dělali finanční gramotnost dva měsíce a hlavní účel je připravit se na test; opět jsme zde pracovali stejně jako v předchozích cvičeních – dvojice pracují, vyplňují, pak kontrolujeme).
Materiály ke stažení najdete zde.
ZDROJ: https://tajnyucitel.wordpress.com/